Když mluvím o víře, o hodnotách, o postojích...
Dvojí:
(1) Dějepis, jsem konám...
Někdo jiný i já v tom může vidět...
Jsou v tom...
Pravidelenosti, víra, hodnoty, postoje...
(2) Vyslovení, vyznání, úkol, plán...
Takový jsem ne dokonale,
takový chci být...
Týká se i popisů složitých
lidských?
společenských?
soustav.
Jelikož jsou nepoznatelné,
nutně smrskávám na hrubé zjednodušení.
Na které a jak,
je buď (1) - prostě to nějak dělám,
nebo i (2) - uvědomuju si to, říkám to, volím, věřím.
To je něco jiného než věda,
než přírodní věda,
tohle je modrá kostička.
Přestože to možná neumím říct jinak než řečí
cílů, účelů, příčin...
V doslovné rovině je to nesmysl.
A možná mám vymyslet jinou řeč.
Jako příměr?
Pohádka?
Metafora?
Mi to funguje.
Nekonám abych.
Nejsem abych.
Konám.
Jsem.
--- #tg269896271 Víra.
Je ve vira.txt .