Předpokladem jakékoliv změny ve světě je schopnost představit si svět jinak. V současné době mě přijde jako zásadní umět si představit svět po éře AI bubliny.

Bude to naprosté #postapo? Nebo to bude to nějaká forma relativně příjemné dekadence, kdy budeme chodit rabovat nevyužívané grafické karty do ruin opuštěných datacenter, odstřižených od zdrojů energie a vody rozzuřeným obyvatelstvem, a používat je pro letní trénování svých menších modelů pomocí přebytků solární energie? #solarpunk

Svět se nepochybně znovu změní. V 19.století si málokdo uměl správně představit změnu, která nastane po konci parních lokomotiv a zaoceánských parníků... některé převažující vize - namátkou třeba vzducholodě - se ukázaly být slepou uličku. Jiné bublin ovládly na několik desetiletí svět, jako třeba všechny možné formy nosičů médií, aby postupně vyšuměla do ztracena a do muzeí. Gramofon vládl světu několik dekád, vzducholodě mu nevládly nikdy.

Začínáme si pomalu dokázat představit svět bez osobních aut - nebo alespoň s méně osobními auty. Roste počet lidí, kteří takový svět pokládají za žádoucí. V současnosti si ale většina z nás asi nedokáže představit svět bez nějakým způsobem prohledávatelného Internetu.

Dokážeme si představit svět po AI bublině? Potrvá tahle bublina tak dlouho, jako trvala třeba éra železnic, a nebo spíše krátce? A hlavně: co přijde po ní? Neměnný ideální svět bez rizik a konfliktů určitě ne. Pokud má něco šanci bubliny přežít, tak je to nějaká nová forma racionality, která bude poučená tím, že ne vše, co se jako rozumné či dokonce pravdivé jeví, takové doopravdy je. Éra po konci AI bude snad poučená tím, že ne každý symbol je vhodné kombinovat s každým.

Existuje naděje, spočívající v tom, že některé bubliny minulosti odezněly bez nějaké zásadní katastrofy, která by otřásla světem: prostě jen vyšuměly, odezněly.